Připravovaný projekt
V roce 2022 bude zahájena výstavba nového projektu Vila Park Stodůlky, který bude čítat 56 rodinných domů, v kombinaci 19 solitérních domů, 17 dvojdomů a 1 řadového domu s užitnou plochou cca od 140 m2 do 210 m2. Projekt plynule naváže na stávající zástavbu našeho předchozího úspěšného díla Rodinné domy Stodůlky.
Architektem navržená skladba solitérních vil, reagující na terén, svažující se směrem ke skanzenu Malá Řepora v kombinaci s dvojdomy, respektuje daný charakter celkového území. Zahrady a hlavní obytné místnosti jsou orientované na slunný jihozápad, čímž je společně s hliníkovými velkoformátovými okny zajištěno dostatečné proslunění a osvětlení vil.
Rodinné domy mají vždy 2 nadzemní podlaží s dispozicí 4+kk, s plochou střechou, vlastní zahradou a garáží. V přízemí domů je společná obytná část a zázemí. Ve druhém podlaží jsou ložnice a koupelny.
Městská část Stodůlky byla vybrána nejen pro výborné dopravní spojení s centrem Prahy, plnou občanskou vybavenost, ale především pro okolní přírodu, v dnešní době tolik vyhledávanou námi všemi. Připomeňme například přírodní parky Prokopské a Dalejské údolí nebo biocentrum Malá Řepora.
EXKLUZIVNÍ PŘEDREZERVACE
Pro více informací o projektu vyplňte kontaktní formulář
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nunc haec primum fortasse audientis servire debemus. Ille enim occurrentia nescio quae comminiscebatur; Tecum optime, deinde etiam cum mediocri amico. Cave putes quicquam esse verius. Quae dici eadem de ceteris virtutibus possunt, quarum omnium fundamenta vos in voluptate tamquam in aqua ponitis. Duo Reges: constructio interrete. Ne in odium veniam, si amicum destitero tueri. Videmus igitur ut conquiescere ne infantes quidem possint. Quod quidem iam fit etiam in Academia. Apparet statim, quae sint officia, quae actiones. Bonum valitudo: miser morbus.
Quid ad utilitatem tantae pecuniae? Quod autem principium officii quaerunt, melius quam Pyrrho; Quid adiuvas? Dulce amarum, leve asperum, prope longe, stare movere, quadratum rotundum. Qua tu etiam inprudens utebare non numquam. Non est ista, inquam, Piso, magna dissensio. Sed venio ad inconstantiae crimen, ne saepius dicas me aberrare; Age, inquies, ista parva sunt. Cur tantas regiones barbarorum pedibus obiit, tot maria transmisit? At ille pellit, qui permulcet sensum voluptate. Sed tamen omne, quod de re bona dilucide dicitur, mihi praeclare dici videtur.
Et nemo nimium beatus est; Nos commodius agimus. Scio enim esse quosdam, qui quavis lingua philosophari possint; Est enim effectrix multarum et magnarum voluptatum. Cuius quidem, quoniam Stoicus fuit, sententia condemnata mihi videtur esse inanitas ista verborum. Quare attende, quaeso. Quae duo sunt, unum facit.
Quid enim de amicitia statueris utilitatis causa expetenda vides. Quod equidem non reprehendo; Si autem id non concedatur, non continuo vita beata tollitur. Te ipsum, dignissimum maioribus tuis, voluptasne induxit, ut adolescentulus eriperes P. Cur fortior sit, si illud, quod tute concedis, asperum et vix ferendum putabit? Satisne vobis videor pro meo iure in vestris auribus commentatus? Verba tu fingas et ea dicas, quae non sentias? Nam, ut sint illa vendibiliora, haec uberiora certe sunt. Audax negotium, dicerem impudens, nisi hoc institutum postea translatum ad philosophos nostros esset. Idem iste, inquam, de voluptate quid sentit?
